Kouzelnice
Robert Křesťan & Druhá Tráva
DGDG.
DDávno už jsem neprožil tu Gnoc,
kdy mi Dv srdci tančíval chór Gplachých kouzelnic,
Dnapřed jenom volal o Gpomoc,
Bmjenže nakonec chtěl víc a Gvíc,
a Anetrestej mě Bůh, já byl jsem Bmrád
a Gdosyta si užíval těch Dher,
Emdlouhých jako tisíc chiBmliád
a Gnesmělých jak Asvětla v podveDčer.
D.GDG
DLáska, to je věčný Gproletář,
poslední Da nečitelné slovo Gna stránce,
Djen jedenkrát jsem viděl svoji Gtvář
v Bmočích jak dvě zlaté Gmonstrance
a Apotom jsem ti vplétal do Bmvlasů,
jGako by nikdy neměly už Drůst,
Emnatříhané proužky Bmmadrasu
a Gvenku právě Akončil Dmasopust.
DGDG.
ANoc, to krásné tratoliště Bmhvězd
a Avyzývavá dáma v Dbrokátu,
jak Gchtěl bych jednou do tance ji Dvést
a Emkamejku jí Gvetknout do Ašatů.
D.GDG
DUž nebudu hrát si se Gslovy
a staré Dmodly vzývat v rozvalinách Gměsta Kiš,
Dnikdy dřív jsem nebyl Gtakový
a Bmnikdy dřív jsem nebyl smrti Gblíž
a Aza okenním ránem nový Bmden
a Gslunce jako svatý Dpoustevník
Emvoní indočínským Bmšelakem
jako Gžena, když Adozní její Dkřik.
DG.DGDGDGD