Kouzelnice
Robert Křesťan & Druhá Tráva
DGDG.
DDávno už jsem neprožil tu Gnoc,
kdy mi Dv srdci tančíval chór Gplachých kouzelnic,
Dnapřed jenom volal o Gpomoc,
Hmjenže nakonec chtěl víc a Gvíc,
a Anetrestej mě Bůh, já byl jsem Hmrád
a Gdosyta si užíval těch Dher,
Emdlouhých jako tisíc chiHmliád
a Gnesmělých jak Asvětla v podveDčer.
D.GDG
DLáska, to je věčný Gproletář,
poslední Da nečitelné slovo Gna stránce,
Djen jedenkrát jsem viděl svoji Gtvář
v Hmočích jak dvě zlaté Gmonstrance
a Apotom jsem ti vplétal do Hmvlasů,
jGako by nikdy neměly už Drůst,
Emnatříhané proužky Hmmadrasu
a Gvenku právě Akončil Dmasopust.
DGDG.
ANoc, to krásné tratoliště Hmhvězd
a Avyzývavá dáma v Dbrokátu,
jak Gchtěl bych jednou do tance ji Dvést
a Emkamejku jí Gvetknout do Ašatů.
D.GDG
DUž nebudu hrát si se Gslovy
a staré Dmodly vzývat v rozvalinách Gměsta Kiš,
Dnikdy dřív jsem nebyl Gtakový
a Hmnikdy dřív jsem nebyl smrti Gblíž
a Aza okenním ránem nový Hmden
a Gslunce jako svatý Dpoustevník
Emvoní indočínským Hmšelakem
jako Gžena, když Adozní její Dkřik.
DG.DGDGDGD