Jedenkrát
Žalman a spol.
Zase jsem Emnechal hlavu Dbůhví kde,
snad v Aoblacích, snad Cu tebe,
no já Gvím, lepší už to se mnou Dnebude,
Cmaj7vždyť mě dobře znáš
Snad jsem ji Emnechal u tebe Dna klíně
nemůžu říct, že jen tak nevinně,
bylas' Gjak ostrov na pusté Dpevnině,
Cmaj7v rouše Evině
Snad jedenGkrát, snad za pár Ddní,
odněkud z Amdálek, kde slunce už GnezapaDdá,
přiletí k Gnám pár bílejch Dvran,
jak posel Cmaj7nadějeDEm
Je těžké Emlézt pro modré Ddo nebe,
každý mi říká, tam cesta nevede,
no tak Gse ptám, proč bych Dvlastně žil,
Cmaj7kdybych uvěřil:
Že slovo Emchlapa už dávno Dnedělá,
a přátelství je už jen pověra,
no a Gláska, ta se včera někde Dválela,
vždyť za prachy jde dnes i důvěra
Ještě pár Emchvil než se Drozední,
já vím, naděje umírá poslední,
na Gvzdušné zámky zvolna Dusedá prach,
někdy mívám v noci strach
Vzít tě tak Empryč daleko Dod lidí,
kam ani měsíc moc dobře nevidí,
abych Gbyl sám až tě budu Dobjímat,
Cmaj7víc ti nemůžu dát