Jedenkrát
Žalman a spol.
Zase jsem Bmnechal hlavu Abůhví kde,
snad v Eoblacích, snad Gu tebe,
no já Dvím, lepší už to se mnou Anebude,
Gmaj7vždyť mě dobře znáš
Snad jsem ji Bmnechal u tebe Ana klíně
nemůžu Eříct, že jen tak Gnevinně,
bylas' jak Dostrov na pusté Apevnině,
Gmaj7v rouše Evině
Snad jedenDkrát, snad za pár Adní,
odněkud z Emdálek, kde slunce už DnezapaAdá,
přiletí k Dnám pár bílejch Avran,
jak posel Gmaj7nadějeABm
Je těžké Bmlézt pro modré Ado nebe,
kdekdo mi Eříká, tam cesta Gnevede,
no tak Dse ptám, proč bych Avlastně žil,
Gmaj7kdybych uvěřil:
Že slovo Bmchlapa už dávno Anedělá,
a Epřátelství je už jen Gpověra,
no a Dláska, ta se včera někde Aválela,
vždyť Gmaj7za prachy jde dnes i důvěra
Snad jedenDkrát, snad za pár Adní,
odněkud z Emdálek, kde slunce už DnezapaAdá,
přiletí k Dnám pár bílejch Avran,
jak posel Gmaj7nadějeABm
Ještě pár Bmchvil než se Arozední,
já Evím, naděje umírá Gposlední,
na vzdušné Dzámky zvolna Ausedá prach,
někdy Gmaj7mívám v noci strach
Vzít tě tak Bmpryč daleko Aod lidí,
kam ani Eměsíc moc dobře Gnevidí,
abych byl Dsám až tě budu Aobjímat,
Gmaj7víc ti nemůžu dát
Snad jedenDkrát, snad za pár Adní,
odněkud z Emdálek, kde slunce už DnezapaAdá,
přiletí k Dnám pár bílejch Avran,
jak posel Gmaj7nadějeABm
Snad jedenDkrát, snad za pár Adní,
odněkud z Emdálek, kde slunce už DnezapaAdá,
přiletí k Dnám pár bílejch Avran,
jak posel Gmaj7nadějeABm