Monology
Karel Kryl
Dm Bb7 A
Do čtverce Dmpatia stín Bb7padá A7mezi Dmslova,
mlčíme Fty i já, pak Cpromluvíme Dmznova,
život je Gmprožitý a v Crohu mlčí Dmběsi,Bb7
mluvíme Dmjá i Bb7ty, a Anerozumíme A7Dmisi
Zšeřelou Dmkrajinou jde Bb7žebrák A7žití Dmmého,
já myslím Fna jinou, ty Cmyslíš na Dmjiného,
zraněný Gmpária a Cpýcha Dmbaronesy,Bb7
mluvíme Dmty i Bb7já, a Anerozumíme A7Dmisi
Dva Cu jednoho stolu nad vázou s květinami,
dvě Gmpísně, lhané v mollu dvě Dmlodi mezi krami,
a Bbslina z dračí tlamy ve sklDmínce alkoholu,
tím Bbvíce jsme tu sami, čím Adéle jsme tu spolu,
ta da da Dm Bb7GmAA7DmBb7GmAA7Dmi76
Za řevem diskoték a světa,kde se vraždí,
jsme blízko Fna dotek, a Cpřece oba Dmza zdí,
myslíce Gmna city, jež Cbyly kdysi Dmkdesi,Bb7
mluvíme Dmjá i Bb7ty, a Anerozumíme A7Dmisi
Za slovy Dmslova jdou a Bb7A7nevydají Dmvětu,
pod tlící Fhromadou Cnedarovaných Dmkvětů,
dekretů Gmna byty a Cdýchaného DmsmoguBb7
mlčíme Dmjá i Bb7ty v Advojitém A7Dmimonologu
Jen Cslina z dračí tlamy ve sklínce alkoholu,
tak Gmneskonale sami, tak Dmnekonečně spolu,
dva Bbu jednoho stolu, dvě Dmlodi mezi krami,
je Bbpředaleko k molu a Atemno nad vodami,
ta da daDmBb7GmAA7DmBb7GmAA7Dmi76