Balada Manoně

Karel Kryl

ASní v povlacC#ích, vlasy Cmá havranBí,

sní o mracEích s muzikou varhanní,

Avím, že se jí C#zdá o pasekF#mách s malinovBmím,E

Ařekne, až Eprocitne, Aže mě sem nezvala,

Aústa až Eposkytne, Apřečtu jí z DNezvala:

Amanon je Dmotýl, AManon je Evčela,

Aa že ji Dnepustím, Ai kdyby chtEělA-a

ADál ale sní C#o Cmořích blankytBných,

snít budu Es ní v trochejích nezbytných,

Avím, až se mi C#vzdá, nikdy F#mže jí nedopoBmvímE

Av Ezeleným salóně, Aco tehdy neznala,

Az EBalady AManoně od pana DNezvala,

Aže Manon Dje motýl, AManon je Evčela,

Amanon je Drůže Ahozená do Ekostela,

Amanon je Dmotýl, AManon je Eplavovláska,

Amanon je Dprvní a Aposlední má Eláska,

Amanon je Dprvní a Aposlední můj Ehřích,

Anepoznat EManon, Anemiloval Ebych,

ach, AManon, DManon, AManon, DManon, AManon DA