Zahrádky
Nedvědi
EHEH
Večer Ezapálil svíčky okolních lampE7
ruku Ana tváři, ze mě si čteš
holka, tam Hsmutku je na knížku, a já nevím, co s ním
pravda Es nepravdou, láska i lež
A Epísničky smutný, že ze slz by déšťE7
pokryl Azahrádky nad Berounkou,
tak Hsměj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já Eskloním se nad panenkou.
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Hmůj jedinej Ehřích
Večer Ezapálil svíčky okolních lampE7
a ty Achodíš, jak bych nebyla snad
těch Hvečerů, co myslela jsem na tebe, víš
jak Ebys odněkud zdaleka spad'
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Hmůj jedinej Ehřích
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Hmůj jedinej Ehřích
jsi Hmůj jedinej Ehřích ...
×
![chord]()