Zahrádky
Nedvědi
EBEB
Večer Ezapálil svíčky okolních lampE7
ruku Ana tváři, ze mě si čteš
holka, tam Bsmutku je na knížku, a já nevím, co s ním
pravda Es nepravdou, láska i lež
A Epísničky smutný, že ze slz by déšťE7
pokryl Azahrádky nad Berounkou,
tak Bsměj se a mluv, ať cítím, že jseš,
já Eskloním se nad panenkou.
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Bmůj jedinej Ehřích
Večer Ezapálil svíčky okolních lampE7
a ty Achodíš, jak bych nebyla snad
těch Bvečerů, co myslela jsem na tebe, víš
jak Ebys odněkud zdaleka spad'
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Bmůj jedinej Ehřích
Já Eoči tvý, když bouří se a lesknou, jak když spíš
a když se nade mnou sklopí, mám rád
jsi F#mštěstí, co splétá mi Esmích na dlaních
jsi Bmůj jedinej Ehřích
jsi Bmůj jedinej Ehřích