Dm
Každé jaro z
Am
velké dáli
Bmaj7
vlaštovky k nám
Fmaj7
přilétaly
Dm
někdy až
C
dovnitř do stave
Am
ní
Dm
pod střechou se
Am
uhnízdily
a
Bmaj7
lidé, kteří
Fmaj7
uvnitř žili
Dm
rozuměli
C
jejich švitoře
Am
ní
Dm
O dalekých
Am
krajích, hlubokých
Bmaj7
mořích
divokých
Fmaj7
řekách, vysokých
Dm
horách
které je
C
nutné přelét
Am
nout
Dm
o nebeských
Am
stezkách, zářících
Bmaj7
hvězdách
o cestách
Fmaj7
domů, o korunách
Dm
stromů
kde je
C
možné odpoči
Am
nout
Jsme z
Dm
míst, která jsme
Am
zabydlili
z
Bmaj7
hnízd, která jsme
Fmaj7
opustili
z
Dm
cest, které
C
končí na břehu
Am
Dm
jsme z lidí i
Am
všech bytostí
Bmaj7
jsme z krve, z
Fmaj7
masa, z kostí
Dm
ze vzpomínek,
C
snů a příbě
Am
hů
Dm
Jsme jako ti
Am
ptáci, z papíru
Bmaj7
draci
létáme v
Fmaj7
mracích, a pak se
Dm
vracíme zpátky
C
tam
Dm
jsme lidské by
Am
tosti z masa a
Bmaj7
kostí
jsme jenom
Fmaj7
hosti na tomhle
Dm
světě
přichá
C
zíme a odchází
Am
me
Dm
A chceme mít
Am
jisto, že někde
Bmaj7
místo
že někde je
Fmaj7
hnízdo, odkud jsme
Dm
přišli
a kam zas
C
potom půjdeme
Am
spát
Dm
že někde je
Am
domov, že někde je
Bmaj7
hnízdo
útulno
Fmaj7
čisto, že někde je
Dm
někdo
kdo čeká
C
na nás, na ná
Am
vrat
Dm
Tam v dalekých
Am
krajích, v hlubokých
Bmaj7
mořích
v divokých
Fmaj7
řekách, ve vysokých
Dm
horách
které je
C
nutné přelét
Am
nout
Dm
tam v nebeských
Am
stezkách, v zářících
Bmaj7
hvězdách
na cestách
Fmaj7
domů, v korunách
Dm
stromů
kde je
C
možné odpoči
Am
nout
Dm
Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích
v divokých řekách, ve vysokých horách
které je nutné přelétnout
tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách
na cestách domů, v korunách stromů
kde je možné odpočinout
