Vandráci jdou do nebe
Vlasta Redl
F#Vždycky jsem si G#mmyslel, že Hráj je velký F#jam,
něco mezi G#mWoodstockem a folkpaHrádou H/A#v HulíC#ně,
F#dav kolem G#mpiána a každá Hpíseň o F#něčem
G#ma spousta Hvína a H/A#holek na klíC#ně
F#A taky jsem G#mvěřil, že v Hráji najdu F#tebe
a vůbec G#mvšechno, co jsem Hkdy H/A#kde ztraC#til,
F#a že tam G#mnapravím svoje Hkamení aspoň F#chlebem
G#ma že vrátím Hdluhy, co jsem H/A#tady nezaplaC#til
F#A hodně jsem G#mvzpomínal, co Hvšechno by se dalo F#změnit,
a třídil G#mminulost, jako by štěsHtí H/A#na tom stáC#lo,
F#a pak v G#mdálce zahřmělo a mně se v Hhlavě F#rozsvítilo
G#ma došlo mi, Hže na ráj by H/A#toho bylo trochu máC#lo
F#Protože Hráj, to je jen G#mobyčejný Bmsvět, kde platí D#mzákony,
G#mkde platí H/A#slovo a kde D#mplatí daný slib,
Hobyčejná G#mdůvěra v obyBmčejnou spraveD#mdlnost,
G#mobyčejná víra, že dooC#pravdy G#mbude zase lípD#m
F#A tak jsem se stal G#mvandrákem Hna cestě do F#nebe,
vyhnali G#mmě z domu, a tak Hjdu sám H/A#za seC#be,
F#jedni na G#mpatníku sedí, druzí Hvracejí F#se zpět,
G#mptám se všech, Hjestli vědí, kde H/A#že to končí ten náš C#svět
F#A každý zná cestu G#msprávnou, každý Hmi dává x dobrých F#rad,
a všichni G#msprávným směrem rukou mávnou, Hže H/A#tudy se mám C#dát,
F#jenže každý G#mukazuje jinam a Hvšichni chtějí F#pravdu mít,
G#mjako kompas Hpřímo z pólu, a H/A#já nevím, komu uC#věřit
F#Protože Hráj, to je G#mobyčejný Bmsvět, kde platí, D#mco kdo řek',
obyčejná důvěra, že dovoláš se pomoci,
Hobyčejná G#mnaděje, že se i na Bmtvou nemoc hleD#mdá lék
a že tvůj svět není ledovec na jih plovoucí,
proč se tvářit, že máš v tom světě vlastní svět?
F#Vždyť ten náš Hsvět, to je G#mobyčejný Bmráj, jen bez té D#mdůvěry,
G#mže na nás H/A#někdo myslí a D#mchce pro nás jen to nej-,
Hnáš svět, to je G#mobyčejnej ráj, kde Bmandělé jsou D#mstrážní
G#ma kde má cenu jen to, C#co G#mje na prodejD#m
Kdybys F#měl cestu G#mstejnou a Hnemohl mě F#najít,
G#mdřív nebo Hpozději stejně C#sejdeme se v F#RaJi
G#mdřív nebo Hpozději stejně C#sejdeme se v F#RaJi