Tunel jménem čas
Těch str
C
ašnejch vlaků, c
Em
o se ženou
C7
kolejí tvejch s
F
nů,
těch
Fm
asi už se n
C
ezbavíš d
D7
o posledních d
G7
nů,
a hv
C
ězdy žhavejch
Em
uhlíků ti
C7
nikdy nedaj' s
F
pát,
tvá dr
Fm
áha míří k t
C
unelu a
C#
tunel, ten má hla
C
d.
Už
C
tolikrát ses
Em
mašinfíry
C7
zkusil na to
F
ptát,
kdo
Fm
nechal roky
C
nejhezčí do
D7
vozů naklád
G7
at,
proč
C
vlaky, co si
Em
každou noc pod
C7
voknem laděj'
F
hlas,
spol
Fm
yká díra
C
kamenná,
C#
tunel jménem
C
Čas.
Co
C
všechno vlaky
Em
vodvezly, to
C7
jenom pán Bůh
F
ví,
tvý
Fm
starý lásky,
C
mladej hlas a
D7
slova bláho
G7
vý,
a po
C
kolejích
Em
zmizela a
C7
padla za ní
F
klec,
co bez
Fm
tebe žít
C
nechtěla a
C#
žila nako
C
nec.
A
C
zvonky nočních
Em
nádraží i
C7
vítr na tra
F
tích
a
Fm
honky-tonky
C
piána a
D7
uplakaný
G7
smích
a
C
písničky a
Em
šťastný míle
C7
na tulácký
F
pas
už
Fm
spolkla díra
C
kamenná,
C#
tunel jménem
C
Čas.
Než
C
poslední vlak
Em
odjede, a
C7
to už bude
F
zlý,
snad
Fm
ňákej minér
C
šikovnej ten
D7
tunel zava
G7
lí
a
C
veksl zpátky
Em
přehodí v tý
C7
chvíli ako
F
rát,
i
Fm
kapela se
C
probudí a
C#
začne zase
C
hrát.
Vlak v
C
nula-nula-
Em
dvacetpět
C7
bude ten posled
F
ní,
min
Fm
ér svou práci
C
nestačí dřív,
D7
než se rozed
G7
ní,
ten
C
konec moh' bejt
Em
veselej, jen
C7
nemít tenhle
F
kaz,
tu
Fm
černou díru
C
kamennou,
C#
tunel jménem
C
Čas.
Na ukulele dobré hmaty od D.