Osudová balada
Jamaron
1: Cesta je Hmdlouhá a nemá Dcenu se ptát kam Avede a kde Ekončí,
pravda je drahá a kdo má šanci ji znát, ten cestou se lží tančí
možná je štěstí, že osud nezměním, ale za šanci chci se rvát,
tak zatnu pěsti, zatočím osudím, ale nebudu se osudu ptát
Nebudu se Hmptát, nebudu se Dptát jestli Amám jít anebo Ezůstat stát
nebudu se ptát, nebudu se ptát koho držet se mám a koho mám se bát
nebudu se ptát, nebudu se ptát kolik měl bych vzít a kolik měl bych ti dát
nebudu se ptát, nebudu se ptát
2: Cesta je dlouhá a síly dochází, jenom vůle mě nutí jít,
snad není hloupá a snad jí dochází, že sny má ten, kdo se nebojí snít
cesta mi věstí, že směr už nezměním, můžu mít všechno, co si budu přát,
tak zatnu pěsti, zatočím osudím, ale rozhodně se nebudu ptát
3: Nestůj a běž, jen na tom záleží, jak naloží s časem, kterej ti byl dán
co v životě chceš, jen tobě náleží, ale tu cestu si zvolit musíš sám
a osud náš třímáme v dlaních,
a teď si splníme své tisícé přání
C#mr /o EHtón F#výš/
Nebudu se ptát
nebudu se ptát
teď už nebudu se ptát