O písničcce
Karel Plíhal
Přišla Gna svět jednou k ránu za poDmoci dvou tří sklenek
sešit Gmísto povijanu, sací Dpapír místo Fplenek
žádné Gvroucí blahopřání, žádDné slzy dojetí
tak se Empíseň narodilaC a uDsnula vzápěGtí
VyGspala se do růžova, potom Dbásník s něhou táty
vymyl Gvšechna hloupá slova, z Dakordů jí ušil Fšaty
potom Gji vzal na procházku, aby Dlépe zvykla si
na svět, Emkterý mění maCsku stejně Djako počaGsí
DováGděla jako štěně, Dbezelstně a rozjíveně
v lidských Gduších jako Dv jarních zahraFdách
prohraGbala všechny kouty, zaDštěkala na mrzouty
a Emmladým starcům Czase teklo Dmlíko po braGdách
GDGDFGDEmCDG
Píseň Grostla jako z vody, živiDla ji slova díků
přišel Gpodzim a s ním svody všemoDhoucích zahraFdníků
tito Gpáni, jinak hluší, řeDkli, že by mohla se
v zájmu Emzahrad lidských Cduší píseň Dnahrát v rozhlaGse
Chce to Gjenom drobné změny, zahraDdy, byť stále menší
musí Gbýti oploceny, opaDtřeny zámkem Fzvenčí
píseň Gtato příliš vnáší do Dzahrádek zase to
co tam Empotom bujně Craší, ač neDbylo zaseGto
ChyboGvati, to je lidské, úpraDvičky kosmetické
básníGkovi a té jeho písni Djenom prospěFjí
nejspíš Gbude chvilku proti, dokud Dse sám neoplotí
k tomu Emvšichni dřív či Cpozdějš ještě Drádi dospěGjí
GDGDFGDEmCDG
Pak ji Gsvlíkli do půl těla, zkouDmali ji celí lační
chudeGrka se zimou chvěla cestou Dna sál opeFrační
nebyGla to žádná práce, vzít Djí srdce a půl plic
vůbec Emžádné kompliCkace, vlastně Dvůbec, vůbec Gnic
VyhnaGli ji pětkrát denně zase Dřádit jako štěně
aby Gse jim jejich vzorná péče Dtrošku splatiFla
belhaGla se podél plotů od DPrahy po Dolní Lhotu
a Empak se kdesi Cmezi lesy Dnavždy ztratiGla
A básník Gdenně brečí k ránu za poDmoci dvou tří sklenek
píše Guž jen, co má v plánu pro dav Dmladších doroFstenek
a čas, Gběžec dlouhých tratí, uběDhl pár koleček
básníEmkovi dobře Cplatí, postaDvil si domeGček
básníEmkovi dobře Cplatí, postaDvil si domečekG
×
![chord]()