O blechách a tak
Karel Plíhal
Jsem starý penAmzion pro osamělé blechyEm
ne každá Dmblecha má to štěstí, že má Echotě
celé dny Dmposlouchám ty jejich marné Evzdechy
všechny se Dmupíjejí D#dimněkde o samoEtě
Tak blecha AmJindřiška přišla o svého Emdruha
v předvečer Dmsvatební to pro ni rána bylaE
zapíjel Dmsvobodu a chlastal jako duEha
a krevní Dmdestička mu D#dimv krku zaskoEčilaG
Tyhle Ctragédie bleGší vás Amjistě nepotěšíEm
buďFme k nim trochu vlíGdnějšíCG
vždyť liCdé krev si pijíG a Amkoneckonců Emžijí
a Fsvět je stále GkrásnějEší
A bleše TaAmmaře zas blešák s jinou Emzahnul
jednou je Dmpřistihla, no prostě - žádná Epsina
pod tíhou Dmsvědomí on na život si Ešáhnul
skočil mi Dmdo dlaně, když D#dimfackoval jsem Esyna
A blecha AmRenata je osamělá maEmtka
starej si Dmodskočil na kolemjdoucí Ejehně
to jehně Dmzavedli na nedaleká jatkaE
co nocí Dmproplakala D#dimna mém levém EstehněG
Tyhle Ctragédie bleGší vás Amjistě nepotěEmší
buďFme k nim trochu vlíGdnějšíCG
vždyť liCdé krev si pijíG a Amkoneckonců Emžijí
a Fsvět je stále GkrásnějEší
a svět je Fstále GkrásnějCší
FGC