Náš dům
Slávek Janoušek
D7Náš C7dům je Bplný C7různých D7zvukůC7,BC7
D7náš C7dům je Bplný C7různých D7zvukůC7BC7
BZleva C7i zprBavaF, Bshora C7i BzespodFa,
D7toho C7šramotu a BhihňánC7í,
D7zpěvu, C7křiku a BspílánC7í, no D7hlukuC7,BC7
BprotoC7že FdalekC7o, BdaleC7ko, Fširoko
D7není C7tu BhospodC7a, D7C7BC7D7není C7tu BhospodC7a,
Cvšichni pořád doma jsou
D7Tak jsem taky C7doma jednou D7sedělC7,
D7počítám takhle už C7asi sedm D7nedělC7,
a B7zleva zas někdo C7huláká
a B7ruší mě při četbě C7Plzáka,
a D7tak jsem na roh C7linky odložil D7spartuC7,
a D7šel jsem zamlátC7it do ústředního D7topeníC7,
B7a když se C7vrátím, B7díra v C7umakartu,
ale D7jinak je tu C7celkem dobrý D7bydlenC7í
Aspoň se tu člověk nebojí,
i když tuhle jsem zrovna seděl v pokoji,
a B7vtom najednou C7jsem slyšel,
jako by někdo vešel,
do chodbičky našeho bytu,
nastoupil na WC a spláchl si tu,
a pak jsem slyšel,
jak z bytu ven vyšel,
D7přivolal C7výtah a dolů D7odC7jel
D7Když jsem se těch C7zvuků D7přestal C7bát,
řekl jsem si:"Slávku, běž se podívat,
nenech to náhodě, zjisti co tě to tak spletlo,"
a fakt, na našem záchodě normálně svítilo světlo,
jsme tu prostě pro všechny a všichni jsou tu prostě pro nás,
a proto jsem na dveře nápis dal,
jenže ještě ten den ho někdo vzal,
a tak jsem do tmy chodby zakřičel:
"Přijďte zas, jak libo, přijďte zas!"
Před domem na hromadách hlíny
lezou človíčkové malincí,
a zatímco dům na ně vrhá stíny,
z nich rostou harmoničtí jedinci,
tak všestranně a harmonicky bohatí,
jako tahle píseň ti se B7neztrC7atíF, juch!