Mé září
Pavel Bobek
G D G D
BmVe ztemnělých GpokoDjích a Adávných vzpomínBmkách
Ghoří svíčky z Ddětských let a Apadá zlatý Bmprach
Bma já slyším kroky Gna chodDbách a Aklíče ve dveBmřích
Gjak se otáDčí a jak navždy Azůstávají v Dnich
Gaž je stíny Emspojí Gse sluncem i v Emnás
léto Bmskončí a já tě Gpozvu Ddál,
mé Azáří, v pravý Bmčas
BmJednou zmizí GnapoDřád z těch Azdí jen nevím Bmkam,
Ga všechny ty, co Dměl jsem rád, zas Aněkde přivíBmtám
Bmuž dávno vlastně GnehleDdám ani Asvatý, ani jiný Bmgrál
a Gmožná jsem nikdy Dnehledal, jen Asi to nalháDvám
Gdívej, mraky Emplují Gse sluncem i v Emnás,
Bmvěř, i já se GpodvoDlím,
mé Azáří, v pravý Bmčas
GAž se stíny Emspojí Gse sluncem i v Emnás,
snad Bmpřenesou mě Gna křídDlech přes Anekonečnou Bmhráz
a Bmprávě tehdy GpřivíDtám své Azáří v pravý Bmčas