Marcipán z Toleda
Druhá tráva
DSlepý a s Ghlavou prázdnou jak schránka na Dnoty,
perem a rukou F#mráznou děsGím se samotyD
píšu pozdě k Aránu, Gdobývám předmosDtí,
rozezníEmvám F#mzlatou Ahranu omyGlné všednDosti
Dpíšu jí něžná slova, Gsnít budu pozdDěji,
pohrobek F#mOblomova, Gzpíjím se naděDjí
s věčností přeAs rameno Gsám na rohu Dulice
vyvoláEmvám F#mslavné Ajméno Gpradávné světDice
DKdysi jsem Ghledal krásu, na sobě Dhavelok,
v mraveništích času i v labyrintech slok
DAž jsem Gpotkal kněze, nahý byl jak Dpsí kost
DPrý že žádná Gkatecheze nesmaže Dminulost
Končí další září a já, Hvízdavý Dan,
s lacinou svatozáří projíždím Irian
ani v té daleké zemi však poklady nehledám,
vím, že jednou přiveze mi marcipán z Toleda
ani v té daleké zemi však poklady nehledám,
vím, že jednou přiveze mi marcipán z Toleda