Madeleine
Radůza
GmEbBbF
Gm
Oh, ma peGmtite MadeEbleine, nad naBbší zahraFdou
nebe Gmmodrý jako Eblen i nad zeBbmí, kam zahraFbou
všechny Gmdny, které s Ebtebou Bbprožít jsem Fchtěl
ze všech Gmsnů a živoEbtů, jsou jen Bbtisíce Dtěl
a nad tím Ebvším nebe jako Bblen, podíFvej, podívej MadeGmleine
GmEbBbF
GmEbBbF
V PaříGmži začal Ebden s šuměBbním koloFnád
je daleGmko na VerEbdun ke hřměBbní kanoFnád
ale Gmtady všude Ebkolem jen Bbzákopů Fpruh
ani Gmkříž nemá kdo Ebstlouct, roven Bbdruhu je Ddruh
a na to Ebvšechno, MadeBbleine, odněkud Fshora Bůh dívá se Gmjen
Kdo má tu Cmmoc, D7tavit srdce Gmzvonů
slyším tě Cmšeptat: „miláčku, D7nechoď, jsi Gmmůj!“
MadeEbleine, oni Fnám to udělají Bbznovu
to co Cm/Ebnám, D7stane se i našim Gmsynům
Na druGmhé straně liniEbe, oči Bbdvě pod přilFbou
jako Gmjá člověk Ebje, noci a Bbdny pod palFbou
kdybych Gmho jinde Ebpotkal, dal bych mu BbcigareFtu
a teď se Gmmodlí, aby Ebskončil jen v BblazareD7tu
vždyť i Eboni, MadeBbleine, jsou jako Fmy – les soldats inconGmnus
GmEbBbF
GmEbBbF
Kdybych Gmho jinde Ebpotkal, dal bych mu BbcigareFtu
a teď se Gmmodlí, aby Ebskončil jen v BblazareD7tu
vždyť i Eboni, MadeBbleine
jsou jako Fmy – muži neznámých Gmjmen
Kdo má tu Cmmoc, D7tavit srdce Gmzvonů
slyším tě Cmšeptat: „miláčku, D7nechoď, jsi Gmmůj!“
MadeEbleine, oni Fnám to udělají Bbznovu
to co Cm/Ebnám, D7stane se i našim Gmsynům
Oh, ma peGmtite MadeEbleine, nad naBbší zahraFdou
nebe Gmmodrý jako Eblen i nad zeBbmí, kam zahraFbou
všechny Gmdny, které s Ebtebou Bbprožít jsem Fchtěl
místo v Gmtvém náruEbčí spím pod Bbmohylou Dtěl
a nad tím Ebvším nebe jako Bblen, odpusť Fmi, odpusť mi MadeGmleine
GmEbBbF
GmEbBbF
Gm