Labutí křik
Žalman a spol.
GPřišel podzim zas o něco G7dříve,
a s ním Cvítr přines' labutGě,
modrou Emřekou byla slyšet Bmpíseň,
Ctřepetání perutGě
GCelý měsíc tak si spolu G7hrály,
potom Cpřišel ten osudný Gden,
bylo Emslyšet divné Bmpousmání
Crezavého nože Gjen
GPak zmizela loďka v G7zátočině,
na ní Czvonil zabijácký Gsmích,
toho Emmuže nikdo Bmnedohoní,
Ckroky v blátě smyje Gsníh
LabutEmi, labutBmi, vrať se Czpátky na svou řeku, labutGi,
stýská Cse mi po tvém křiku Bma mám na jazEmyku,
s Ckým že tvoje láska odletGí
GTak tu leží a je celá G7bílá,
ještě Cdýchá v teplé náruGči,
Emnebojí se, je jak nikdy Bmtichá,
Cnevolá a nekřiGčí
GPláče nebe a na modré G7řece
její Cláska plave opoGdál,
a já Emnevím, zase jednou Bmnevím,
Ckam bych ty svý oči Gdal
LabutEmi, labutBmi, vrať se Czpátky na svou řeku, labutGi,
stýská Cse mi po tvém křiku Bma mám na jazEmyku,
s Ckým že tvoje láska odletGí