Konec básníka
Vladimír Mišík
E A D E A D
Jó, Esedím, mlčím, koukám z okna, Avenku je čas podziDmní
Ezvolna ve mně roste touha, Anapsat Dbáseň intiEmní
E D A
A Etak se toulám ulicemi, Ahlavu jako ruletuD
Einspirace nepřichází, Aa tak jsem Dskončil v bufeEtu
E D A
HTěch námětů pro mou C#mbáseň
Hhned mě v čelo líbá Emúza
C#mintimní věc řeší G#msi tu
F#mdělný lid a taky Hlůza
ETu se Franta buší v prsa, Ahubu plnou lákuD
Epepovi jak svedl ženu, Ajó Dkdyž byl Pepa v Eháku
E D A
EPřišla Anča s novinama, Azadnici jak matraDce
Eza pivo ji přes ní plácnout, Aa tak Dvypadá legraEce
E D A
HManželky jsou všechny C#mčůzy
Ha politika Ekravina
C#mpřines Lojzo další G#mrundu
F#ma zpívat se začíHná
EKolíne, KolíDneA
Estojíš v pěkné roviDněAG
Ekolíne, KolíDneA
Estojíš v pěkné roviDněA
E D A E D A
EVeselo je, pivo teče, Avystřídá se Dspousta hostí
Ekdyž pak v noci zavírali, Abyl jsem Dcelý rudý Ezlostí
E D A
EBásníkem už nechci být, Abásně spláchnu Dsplachovákem
Ea hned jak to bude možný, Achci se Dstáti bufeEťákem
E D A
jó bufeEťákem Da chci se Astáti bufeEťákem
E A D