Kfjetina /Květina/
G
Z lidí se stávaj
H7
dospělí, protože
C
není
D
dost pochopení
a
G
měním se taky
H7
já, tou
C
dobou s ní
D
G
pod muší křídla se
H7
schovává vždycky, když
C
tuší,
D
že prší na du
G
ši
z nadzemských výšek mi
H7
zamává a srdce
C
buší
D
že
G
zvěři dá se vě
H7
řit, že
C
na trnitým ke
D
ři
G
Uprostřed nebe je
H7
díra a právě
C
víra v ni ji
D
otevírá
G
poslům z cizích svě
H7
tů, jak
C
střelám kulo
D
metu
a
G
ty jsi
H7
ta
C
láhev
D
nedopitá
G
skrytá, aa
H7
aa
C
v krytu
D
trilobita
G
Na hrotu pera mám
H7
větu
C
která
D
zůstane do večera
G
nevyřčena,
H7
jinak
C
ztrácím cenu
D
G
nechci být autorem
H7
frází,
C
jak voda z prolomených
D
hrází
G
Na tisíc malejch kousků
H7
rozložím si svět a pak zas
C
poskládám, no
D
a ty budeš zpět
já budu
G
moudřejší a ty
H7
šťastnější,
C
jen mi věř
D
G
na tisíc malejch kousků
H7
rozložím si svět a pak zas
C
poskládám, no
D
a ty budeš zpět
já budu
G
moudřejší a ty
H7
šťastnější,
C
jen mi věř
D
/
G
tečka/
// *** kytara je podladěna o půltón graješ G ale zní F# (Gb) *** //
