Kfjetina /Květina/
Tomáš Klus
GbBb7BDb
GbBb7BDb
Db
GbZ lidí se stávaj Bb7dospělí, protože Bnení Db dost pochopení
a Gbměním se taky Bb7já, tou Bdobou s níDb
Gbpod muší křídla se Bb7schovává vždycky, když Btuší, Db že prší na duGbši
z nadzemských výšek mi Bb7zamává a srdce BbušíDb
Je GbkvětinaBb7BDb
a Gbjediná, Bb7 co BvěříDb
že Gbzvěři dá se věBb7řit, že Bna trnitým keDbři
dá se GbspátBb7BDb
GbUprostřed nebe je Bb7díra a právě Bvíra v ni ji Db otevírá
Gbposlům z cizích svěBb7tů, jak Bstřelám kuloDbmetu
podléGbhám tiBb7BDb
podléGbhám tiBb7BDb
a Gbty jsi Bb7ta B láhev Dbnedopitá
Gbskrytá, aaBb7aa B v krytu Dbtrilobita
Db
GbNa hrotu pera mám Bb7větu
Bkterá Db zůstane do večera Gbnevyřčena, Bb7 jinak Bztrácím cenuDb
Gbnechci být autorem Bb7frází, B jak voda z prolomených Db hrází
unáGbšíš měBb7BDb
unáGbšíš měBb7BDb
Db
GbNa tisíc malejch kousků Bb7rozložím si svět a pak zas Bposkládám, no Dba ty budeš zpět
já budu Gbmoudřejší a ty Bb7šťastnější, Bjen mi věřDb
Gbna tisíc malejch kousků Bb7rozložím si svět a pak zas Bposkládám, no Dba ty budeš zpět
já budu Gbmoudřejší a ty Bb7šťastnější, Bjen mi věř Db /Gbtečka/