Je naprosto nezbytné
Hana Zagorová
Je naprosto Ebnezbytné
aby nebe bylo Abblankytné
hvězda, aby Bbplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl, jako Ebhlas má
je naprosto Ebžádoucí
láska, aby hřála Abza nocí
to Eb/Gje naprosto Bbdůležité
abych byla Ebšťastná
Co vlastně Cmo tom víš, máš půlnoc, Gmkdyž svítá
to se Abbudí nový den a ránem Ebvoní
když odcháCmzíš, déšť chodníky Gmsmáčí jen
sotva Fdo očí ti můžu pohlédBbnout
Proč nosíš Abna svém slunci stín
štěstí tě Ebpoutá málo čím
nikdy Cmnezeptáš se, jak to chápu Abjá
a proto Bbříkám dál:
Je naprosto Ebnezbytné
aby nebe bylo Abblankytné
hvězda, aby Bbplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl, jako Ebhlas má
je naprosto Ebžádoucí
láska, aby hřála Abza nocí
to Eb/Gje naprosto Bbdůležité
abych byla Ebšťastná
A ještě chci ti Dmříct, že moc mě to Amtrápí
jak jsi Bbnedotknutelný, sám v sobě Fbloudíš
neumíš Dmvstát za duhových Amsvítání
vždyť jen z Gbouřek máš své vnitřní počaCsí
Uprostřed Bbnálezů a ztrát
zas více Fpřízně mám ti dát
nikdy Dmnezeptáš se, co chci vůbec Bbjá
a proto taky Cříkám dál:
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bbblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl, jako Fhlas má
je naprosto Fžádoucí
láska, aby hřála Bbza nocí
to F/Aje naprosto Cdůležité
abych byla Fšťastná
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bbblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl, jako Fhlas má
je naprosto Fžádoucí
láska, aby hřála Bbza nocí
to F/Aje naprosto Cdůležité
abych byla Fšťastná
Je naprosto Fnezbytné
aby nebe bylo Bbblankytné
hvězda, aby Cplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl, jako Fhlas má
je naprosto Fžádoucí
láska, aby hřála Bbza nocí
to F/Aje naprosto Cdůležité
abych byla Fšťastná