Je jedno jaká byla
Barbora Poláková
C#m9Badd11C#m9Badd11
C#m9Zapomněla, že má křídla
a k Badd11čemu že to vlastně jsou
C#m9zapomněla, kde se snídá
že na Badd11stole leží toust
C#m9zapomněla, že má tátu
neví, Badd11kde teď s mámou vlastně jsou
je to tak C#m9dávno, co si byli blízko
někdy je Badd11těžký si vzpomenout
Viděla toho Aadd9tolik, víc než měla
ani to neC#m9bolí, všechno zapomněla
jenom Erozpíjí
se B6dny
měsíce jak Aadd9týden, rána má v noci
černé je C#m9bílé, dýchá vůbec do plic
tak nějak Erozbíjí
se B6sny
C#m9Vždycky chtěla jiný jméno
a k Badd11čemu že ho vlastně má
přece C#m9růže pod jiným jménem
bude Badd11stejně voňavá
C#m9chtěla by si věřit víc
a svý Badd11strachy dobře znát
umět si C#m9vybrat, na jakou stranu
se jako Badd11první podívat
Viděla toho Aadd9tolik, víc než měla
ani to neC#m9bolí, všechno zapomněla
jenom Erozpíjí
se B6dny
měsíce jak Aadd9týden, rána má v noci
černé je C#m9bílé, dýchá vůbec do plic
tak nějak Erozbíjí
se B6sny
Na všechno, co Aadd9zbylo, co nebylo zlomené
až se k sobě C#m9vrátí, na všechno si vzpomene
bude Ecelá
noB6vá
měsíc je zas Aadd9měsíc, bílá je bílá
dýchá zase C#m9do plic, je jedno, jaká byla
EB6
Je jedno, jaká C#m9 byla
C#m9EB6
je jedno, jaká Aadd9 byla