Jako by byl náš poslední
Pavel Callta, Eva Burešová
GmNechci jen zkoušet žíEbt, ale žít
se svou Bbspřízněnou paralelouF, cestou jít
a Gmvnímat každej Ebden
srdce otevřBbem, všemu co chcFem
GmRok se s rokem sešel, zase Ebvánoce a léto
nestaBbčil jsem otočit list, ale Fzase je to všechno rychlejGmší
proto nechci zahaEbzovat ani vteřinu žiBbvota
Bbjednou zazní prázdná nota
Dnešní Gm7den žít
jaEbadd9ko by byl náš posledBbní, posledFsus4ní
Jednou Gm7říct si
bylo to Ebadd9nezapomenutelBbný, oo-Fsus4ou
A když se Gmprobudim, jsem fakt Ebrád, že tu jsem
objíBbmám svou milou, za oFceánem
to je, Gmco sis celej život Ebpřál
najít svatej Bbgrál a s chutí Fžít
GmI když mám ten pocit, že to Ebobčas vůbec nejde
že jsem Bbdole, všichni hore, celej Fživot se mi dolů hrne
Gmjako lavina z Mont EveEbrestu na vesnici
avšak Bbmoje mysl vyšle expedici
Dnešní Gm7den žít
jaEbadd9ko by byl náš posledBbní, posledFsus4ní
jednou Gm7říct si
bylo to Ebadd9nezapomenutelBbný, ou-Fsus4o-o-ou
Dnešní Gm7den žít
jaEbadd9ko by byl náš posledBbní, posledFsus4ní
necháGm7vám znít
chvíle Ebadd9nezapomenutelBbný, oo-Fsus4ou
Ebadd9Já a stage, krásnej pocit, Fkytara a mike
jsem tak Gm7vděčnej za to, Fže mí lidi Ebadd9texty znaj
koncerEbadd9ty jsou jako droga jsem ve Fstavu bez tíže
propoGm7jenej s publiFkem a celým Ebadd9vesmírem
Touhle Ebadd9skladbou chtěl bych říct jednu Fzásadní věc
možná Gm7zní to jako Fklišé, žádný Ebadd9kec a trochu hec
život Ebadd9není zas tak dlouhej, proto Fvyhoď bordel z hlavy
potom Gm7následujou Fsamý skvělý Ebadd9stavy, ou
samý skvělý Fstavy
Dnešní Gm7den žít
jaEbadd9ko by byl náš posledBbní, posledFsus4ní /poslední, poslední/
jednou Gm7říct si
bylo to Ebadd9nezapomenutelBbný, ou-Fsus4o-o-ou
Dnešní Gm7den žít
jaEbadd9ko by byl náš posledBbní, posledFsus4ní /poslední, poslední/
necháGm7vám znít /nechávám/
chvíle Ebadd9nezapomenutelBbný, oo-Fsus4ou