D
píšu v něm pět vlídných vět -
E
jedné
A
dívce
E
kdopak
A
ví, kam jej zítra pošta doručí
E
chtěl bych jen vidět zář očí, které
A
budou jej číst
E
A
Šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám
D
jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude
E
v očích mít úžas jak Alenka v říši
A
divů
E
A
i když dá mi košem, až řádky bude číst
já
D
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude
E
v očích mít úžas
D
jak Alenka v říši
A
divů
E
A
Já nechal všechna okna dokořán
D
a díval se na svět ze všech stran,
E
jak se
A
koulí
E
a celý
A
den přemítám o dívce neznámé
D
proč už se dávno neznáme
E
snad adresu najde toto
A
poselství mé
E
A
A
šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám
D
jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude
E
v očích mít úžas jak Alenka v říši
A
divů
E
A
I když dá mi košem, až řádky bude číst
já
D
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude
E
v očích mít úžas
D
jak Alenka v říši
A
divů
E
D
a řekli poslat jej není kam -
E
adresa
A
schází
E
a celý
A
den přemítám o dívce neznámé
D
proč už se dávno neznáme
E
snad adresu najde poselství
Šel bych cestou prašnou, co nikdo nezměří
sám
D
jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří
bude
E
v očích mít úžas jak Alenka v říši
A
divů
E
A
i když dá mi košem, až řádky bude číst
já
D
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist
bude
E
v očích mít úžas
D
jak Alenka v říši
A
divů
bude
E
v očích mít úžas
D
jak Alenka v říši
A
divů
