Hotel Hillary
Poutníci
Tvař se Amtrochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
Fmáš to jistý Gprovždycky, nastav Amuši vzpomínkám
jak tě Amznám, i v tuto chvíli měl bys řeči peprný,
jak Ftenkrát, když nám Gtvrdili, že je Amvítr stříbrný
A Ftváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDdili lampióny a Dnašli hospodu,
ale Ftaky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Džádostivost těla a pak Dradost z volovin, a ta nám Amzbejvá
Po veAmčerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na Fzemi dva Gspacáky, náš AmHotel Hillary
slavný Amsliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a Fcenzoři nám Gkázali vo Amsprávným umění
A Ftváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDdili lampióny a Dnašli hospodu,
ale Ftaky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Džádostivost těla a pak Dradost z volovin, a ta nám Amzbejvá
A tak Amválčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a Fpořád všechno Gslibují starý Amhesla na domech
ty jsi Amsplatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já Fvyhážu ty Gčerný stuhy, funeAmbrákům navzdory
Vždyť Fmají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahoDdíme lampióny a Dnajdem hospodu,
a tam Ftvýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Džádostivost těla a pak Dradost z volovin, a ta nám Amzbejvá
a ta nám Amzbejvá