Bylo jí sedmnáct

Noví Zelenáči Mirka Hoffmanna

A

D

A

D

D

Začlo to v pondělí, já vyjel ven

A

od mojí garáže

G

pár bloků

D

jen

D

zahlídnu zjevení, snad je to klam

G

snad je to

A

Archanděl

D

sám

D

Stojí tam opodál holka jak

A

rtuť

A

má nohy štíhlý a báječnou

D

hruď

D

ale já rukou máv,

D7

řek jsem si

G

nic

A

bylo jí

D

sedmnáct

A

mně třikrát

D

víc

A

D

A

D

D

Další den v úterý, v ten samej čas

A

stála tam znovu a

G

já jenom

D

žas

D

kývla jen rukou, já namístě stál

G

spolu pak

A

jeli jsme

D

dál

D

Povídá: "šofére, vzdávám ti

A

dík

A

že jsi mě nabídnul svůj dostav

D

ník"

D

na tvář mě políbí,

D7

ale já

G

nic

A

bylo jí

D

sedmnáct

A

mně třikrát

D

víc

A

D

A

D

D

Ve středu, ve čtvrtek, v ten samej čas

A

brzdím a dveře jí

G

otvírám

D

zas

D

sukně má den co den čím dál tím výš

G

kůži jak

A

bronzovou

D

plyš

V

D

pátek při loučení vypíná

A

hruď

"

A

líbej mě šofére jestli máš

D

chuť!"

D

přemáhám touhu, když

D7

říkám si

G

nic

A

bylo jí

D

sedmnáct

A

mně třikrát

D

víc

A

D

A

D

V

D

sobotu nepřišla, a já nejsem mnich

tak

A

navštívím dům, v kterým

G

sídlí prej

D

hřích

D

stála tam u baru jak anděl sám

v

G

rouchu těch

A

prodejnejch

D

dam

D

Šeptá mi: "šofére, vítám tě,

A

pojď

A

mám krásnej budoár, budu tvá

D

choť"

D

já poznal ráj než jsem

D7

stačil si

G

říct

A

že je jí

D

sedmnáct

A

mně třikrát

D

víc

A

D

A

D

chord