Tonka
Wabi Daněk
Tak Apojďte, kluci a holky, blíž, Dať je nás tu Avíc
Apojďte sem, kdo bude dál, ten H7neuslyší E7nic
tu Apodivnou historku o Tonce a Do jednom pánoAvi
kdo Anebude poslouchat do konce, ten E7se nic nedoAví
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu, E7vrže jí v koleAnou
ASype si to takhle Tonka ulicí a Dvrazí do chlápAka
Aco má tak trochu pod čepicí a H7plave jak kocábE7ka
Aříká jí: „Pardon, madame, Dasi jsem do vás Atrop
a Ajestli se náhodou neznáme, tak E7já jsem ňákej ABob“
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu
E7vrže jí v koleAnou
AChodili spolu až do rána Dlipovou aleAjí
a Apotom si Bob začal stěžovat: „Mě H7nohy boleE7jí“
„A Ajá je mám zase jak dřevěný“ jo, DTonka vodpoAví
a Arukou zaťuká lehounce na E7dřevo duboAvý
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu, E7vrže jí v koleAnou
ABob, ten byl z fleku střízlivej a Dkouká na Anohu
a Aže to byl chlápek jízlivej, řek': „H7Já vám pomoE7hu“
a ATonka, ta se ani nehejbá a Dkouká jako Ašus
a Ajak se Bob k tý noze vohejbá, E7vytáhne ten svůj Abrus
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu
E7vrže jí v koleAnou
AKdyž viděl Bob ten hroznej knajf, dal Druce nad hlaAvu
a Astojí a je z toho celej štajf, H7Tonka má zábaE7vu
a Apotom se najednou začne smát a Dtiše řekne Ají:
„ARačte se, madame, podívat, kdeE7pak to stojeAjí!“
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu vržE7e jí v kolenAou
A Apotom se tiše votočí a Dklidně vodcháAzí
a Aruce má v kapsách a píská si a H7nic mu nescháE7zí
a ATonka, ta se za ním vožene a Dleží na Azemi
a Avidí dvě nohy dřevěný v E7kanále vražeAný
Proboha, ATonka, jo, to je kus Dzlatem kovaAnej
Aostrej jazyk a vostrej nůž má v H7botě schovaE7nej
Ajednu nohu má dubovou a Ddruhou dřevěAnou
a Akdyž se šuntá po štatlu
E7vrže jí v koleAnou
ATahala nohy ze všech sil z tý Ddíry v kanáAle
a Apřitom se celá zpotila a H7měla namáE7le
a Anajednou se vám položí Da už nedýAchá
Ajenom ta poslední nadávka E7zazněla do Aticha
Proboha, ATonka, jo, to byl kus
a Duž je pod hrouAdou
a Ajá jí zpívám to svý blues a H7roky, ty zatím E7jdou
Aměla vám funus A7tutovej a Drakev na Amíru
a ABob má z tý nohy dřevěný E7nohu u klavíAruDA