H
1×
F#
1×
G#m
1×
E
1×
H
1×
F#
1×
G#m
1×
E
1×
H
Ať mi někdo řekne, proč se tahle země točí,
F#
na co myslí sebevrah v momentě, kdy skočí,
G#m
ať mi někdo vodpoví na votázky polože
E
ný.
H
Jak je možný, že dokola vopakujem chyby,
F#
proč neustále přemejšlíme, co by bylo, kdyby,
G#m
co se s tělem děje, když jsou duše ukřivdě
E
ný.
F#
Možná je zbytečný na všechno všech se
E
ptát,
F#
víme, že nevíme nic, tak na co si
H
lhát.
H
Možná je tráva modrá, možná je sladká
F#
sůl,
možná jedna a jedna se rovná dva a
C#
půl,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
Možná je Bohem žena a matka příroda
F#
muž,
možná je lžíce vostrá a tupej je
C#
nůž,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
H
Kdo chce vědět, jak se čas života krotí,
F#
kdo v životě počítá jenom pro a proti,
G#m
kdo dokola chodí na smyčce uzavře
E
ný.
H
Ten co na vrata klepe, musí čelit otevření,
F#
a kdo se v lese bojí, no tak ať tam není,
G#m
kdo v životě nechápe, nedojde pochope
E
ní.
F#
Možná je zbytečný na všechno všech se
E
ptát,
F#
víme, že nevíme nic, tak na co si
H
lhát.
H
Možná je tráva modrá, možná je sladká
F#
sůl,
možná jedna a jedna se rovná dva a
C#
půl,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
Možná je Bohem žena a matka příroda
F#
muž,
možná je lžíce vostrá a tupej je
C#
nůž,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
H
1×
F#
1×
G#m
1×
E
1×
H
1×
F#
1×
G#m
1×
E
1×
Možná je tráva modrá, možná jedna a jedna
možná je všechno jinak, možná je na konci tunelu
jenom tma
H
Možná je tráva modrá, možná je sladká
F#
sůl,
možná jedna a jedna se rovná dva a
C#
půl,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
Možná je Bohem žena a matka příroda
F#
muž,
možná je lžíce vostrá a tupej je
C#
nůž,
možná je všechno jinak, než se zdá,
E
možná je na konci tunelu jenom
H
tma.
