Je naproto nezbytné
Hana Zagorová
Je naprosto nezbytné
aby nebe bylo blankytné
hvězda, aby plála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jako hlas má
je naprosto Džádoucí
láska aby hřála Gza nocí
to je naprosto Adůležité
abych byla DšťastnáGD
Co vlastně Hmo tom víš
máš půlnoc, F#mkdyž svítá
to se Gbudí nový den
a ránem Dvoní
když odcháHmzíš
déšť chodníky F#m7smáčí jen
sotva E7do očí
ti mohu pohlédAnout
proč nosíš Gna svém slunci stín?
Štěstí tě Dpoutá málo čím
nikdy Hmnezeptáš se, jak to chápu Gjá
a proto Aříkám dál…
Je naprosto Dnezbytné
aby nebe bylo Gblankytné
hvězda, aby Aplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaDko hlas má
je naprosto Džádoucí
láska aby hřála Gza nocí
to je naprosto Adůležité
abych byla DšťastnáGD
A ještě C#mchci ti říct
že moc mě G#mto trápí
jak jsi Anedotknutelný
sám v Esobě bloudíš
neumíš C#mstát za duhových G#m7svítání
vždyť jen z F#7bouřek máš své vnitřní Hpočasí
uprostřed Análezů a ztrát
zas více Epřízně mám ti dát
nikdy C#mnezeptáš se, co chci vůbec Ajá...
a proto taky Hříkám dál,
Je naprosto Enezbytné
aby nebe bylo Ablankytné
hvězda, aby Hplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaEko hlas má
je naprosto Ežádoucí
láska aby hřála Aza nocí
to je naprosto Hdůležité
abych byla EšťastnáAE
Je naprosto Enezbytné
aby nebe bylo Ablankytné
hvězda, aby Hplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaEko hlas má
je naprosto Ežádoucí
láska aby hřála Aza nocí
to je naprosto Hdůležité
abych byla EšťastnáAE
Je naprosto Enezbytné
aby nebe bylo Ablankytné
hvězda, aby Hplála
člověk vyšel z mála
hlas zněl jaEko hlas má
je naprosto Ežádoucí
láska aby hřála Aza nocí
to je naprosto Hdůležité
abych byla EšťastnáAE
×