Ďáblovo stádo /Starý honec krav/
Rudolf Cortés, Waldemar Matuška
Po Dmzasmušilé pustině jel Fstarý honec krav,
den Dmtemný byl a ševelil větFrem ve stéblech trav
tu Dmhonec k nebi B/Dpohleděl a v Dm6hrůze zůstal Dm7stát,
když z Brozedraných oblaků viděl Dmstádo krav se hnát
FJupijahééj, Dmjupijahóóu,
to Bpřízraky táhnou Dmtmou
Ten Dmskot měl rohy z ocele a Foči krvavé
a na Dmbocích mu plápolaly Fcejchy řežavé
a Dmoblohou se B/Dneslo jehoch Dm6kopyt duněDm7ní
a Bza ním jeli honáci, až k Dmsmrti znavení
FJupijahééj, Dmjupijahóóu,
to Bpřízraky táhnou Dmtmou
Ti Dmmuži byli zsinalí a Fkalný měli zrak
a Dmmarně stádo stíhali, jak Fmračno stihá mrak
a Dmproudy potu B/Dmáčeli jim Dm6tvář i košiDm7li
a Bstarý honec uslyšel jejich Dmjekot kvílivý
FJupijahééj, Dmjupijahóóu,
to Bpřízraky táhnou Dmtmou
Tu Dmjeden honec zavolal a Fpravil, pozor dej,
svou Dmduši hříchu uvaruj a Fďáblu odpírej,
bys Dmnemusel pak po B/Dsmrti se Dm6věčně věků Dm7štvát
a Bnekonečnou oblohou to Dmstádo s námi hnát
FJupijahééj, Dmjupijahóóu,
to Bpřízraky táhnou Dmtmou
to Bpřízraky táhnou Dmtmou
×
![chord]()