Až budes velký
František Nedvěd
AmDmAmDmAmE7Am
AmHajej, Dmdítě moje, Amhajej, Dmv přístavu již Amsvětla E7jasně zapláAmly
hajej, Dmdítě moje, Amhajej, Dmtáta odjel Amlodí, E7někam do dáAmli
G7budem na něj čekat až se Cvrátí
G7snad ho moře, zpátky hochu Cdá E7ti
Amzavři Dmočička svý Amdokud Dmještě nevíš, Amjak je E7celý život Azlý
Až E7budeš Avelký, staneš se námořníkem
a odpluješ mi E7jednou velkou lodí Av dál
žiE7vot se Azmění, mně zbude snění
jak za tátou jsi E7se mnou na loď chodíAvalDA
až jedenDkrát mít budeš Arád
pak se k své mámě H7bláhové nikdy nevráEtíšH7E
snad E7si vzpoAmeneš, snad zapomeneš
však z mysli mé mi, E7dítě, nikdy nezmiAzíšDAE7
AmLéta Dmryla v čelo, AmschýliDmla jí tělo, Amstářím E7zbělel její Amvlas
syna Dmdoprovází Amžena Dmjeho k hrázi, Amjako E7ona kdysi, Amzas
G7a když syn se loučí s ženou Csvojí
G7máma kdesi v koutě smutna CstoE7jí
Amšátek Dmv ruce svírá Amslzu, Dmz oka stírá Amtouhou, E7chvěje se jí Ahlas.
Až E7budeš Avelký, staneš se námořníkem
a odpluješ mi E7jednou velkou lodí Av dál
žiE7vot se Azmění, mně zbude snění
jak za tátou jsi E7se mnou na loď chodíAvalDA
až jedenDkrát mít budeš Arád
pak se k své mámě H7bláhové nikdy nevráEtíšH7E
snad E7si vzpoAmeneš, snad zapomeneš
však z mysli mé mi, E7dítě, nikdy nezmiAzíšDA
×