Znala panna pána
Václav Neckář
TisícHkrát, tisícG#7krát,
můžeš C#7chtít, můžeš F#chtít
vzdáleHnou, vzdáleG#7nou
hvězdou C#7být, hvězdou F#být
světlo Hhvězd, světlo Ehvězd
vstříc věkům Hzáří,
však Ekdo má Hrád, Ekdo má Hrád,
má F#7mnohem Hvíc
TisíckHrát podél G#7cest
jako C#7strom můžeš F#kvést,
tisíckHrát řekou G#7být,
jako C#7tón v strunách F#znít
na Htisíc, na Etisíc
let neznáš Hstáří
však Ekdo má Hrád, Ekdo má Hrád,
má F#7mnohem Hvíc
HZnala panna pána, Ezdálo se, že F#o ní Hstál E,F#
Ha to byla rána, Ejíž se její G#mtáta F#bál
G#mměl svou dceru příliš rád
a Emaj7pánovi jí nechtěl F#7dát,
Hznala panna pána, Ehádejte, co F#bylo Hdál
TisícHkrát můžeš G#7chtít
vzdáleC#7nou hvězdou F#být
jako Hsám horský G#7štít
mrakům C#7vstříc hrdě F#čnít
až poznáš Hsvou, až poznáš Esvou
tvář v dětské Htváři,
tak EHpochopíš, že Ekdo má Hrád
má F#7mnohem Hvíc
HZnala panna pána, Ezdálo se, že F#pro ní HEvzplálF#
Ha to byla rána, Ejíž se její G#mtáta F#bál
G#maby mohla šťastně žít,
tak Emaj7pánovi měl život F#7vzít
Hznala panna pána Ehádejte, co F#bylo Hdál