Znala panna pána
Václav Neckář
TisícGkrát, tisícE7krát,
můžeš A7chtít, můžeš Dchtít
vzdáleGnou, vzdáleE7nou
hvězdou A7být, hvězdou Dbýt
světlo Ghvězd, světlo Chvězd
vstříc věkům Gzáří,
však Ckdo má Grád, Ckdo má Grád,
má D7mnohem Gvíc
TisíckGrát podél E7cest
jako A7strom můžeš Dkvést,
tisíckGrát řekou E7být,
jako A7tón v strunách Dznít
na Gtisíc, na Ctisíc
let neznáš Gstáří
však Ckdo má Grád, Ckdo má Grád,
má D7mnohem Gvíc
GZnala panna pána, Czdálo se, že Do ní Gstál C,D
Ga to byla rána, Cjíž se její Emtáta Dbál
Emměl svou dceru příliš rád
a Cmaj7pánovi jí nechtěl D7dát,
Gznala panna pána, Chádejte, co Dbylo Gdál
TisícGkrát můžeš E7chtít
vzdáleA7nou hvězdou Dbýt
jako Gsám horský E7štít
mrakům A7vstříc hrdě Dčnít
až poznáš Gsvou, až poznáš Csvou
tvář v dětské Gtváři,
tak CGpochopíš, že Ckdo má Grád
má D7mnohem Gvíc
GZnala panna pána, Czdálo se, že Dpro ní GCvzplálD
Ga to byla rána, Cjíž se její Emtáta Dbál
Emaby mohla šťastně žít,
tak Cmaj7pánovi měl život D7vzít
Gznala panna pána Chádejte, co Dbylo Gdál
