Znala panna pána
Václav Neckář
TisícCkrát, tisícA7krát,
můžeš D7chtít, můžeš Gchtít
vzdáleCnou, vzdáleA7nou
hvězdou D7být, hvězdou Gbýt
světlo Chvězd, světlo Fhvězd
vstříc věkům Czáří,
však Fkdo má Crád, Fkdo má Crád,
má G7mnohem Cvíc
TisíckCrát podél A7cest
jako D7strom můžeš Gkvést,
tisíckCrát řekou A7být,
jako D7tón v strunách Gznít
na Ctisíc, na Ftisíc
let neznáš Cstáří
však Fkdo má Crád, Fkdo má Crád,
má G7mnohem Cvíc
CZnala panna pána, Fzdálo se, že Go ní Cstál F,G
Ca to byla rána, Fjíž se její Amtáta Gbál
Amměl svou dceru příliš rád
a Fmaj7pánovi jí nechtěl G7dát,
Cznala panna pána, Fhádejte, co Gbylo Cdál
TisícCkrát můžeš A7chtít
vzdáleD7nou hvězdou Gbýt
jako Csám horský A7štít
mrakům D7vstříc hrdě Gčnít
až poznáš Csvou, až poznáš Fsvou
tvář v dětské Ctváři,
tak FCpochopíš, že Fkdo má Crád
má G7mnohem Cvíc
CZnala panna pána, Fzdálo se, že Gpro ní CFvzplálG
Ca to byla rána, Fjíž se její Amtáta Gbál
Amaby mohla šťastně žít,
tak Fmaj7pánovi měl život G7vzít
Cznala panna pána Fhádejte, co Gbylo Cdál