Vlaštovka
Vlasta Redl
Jednou Gvečer mi do G/F#pokoje
G/Epřiletěla G/F#papírová GvlaštovkaG/F#,G/EG/F#
to mám Gz toho, že v zimě G/F#větrám,
tak jsem ji G/Ezved' a dal ji G/F#do tepla, zábla ji Gvýškovka,G/F#G/EG/F#
pak jsem si D#maj7prohlíd' její křídla Dmjemně,
proč asi D#maj7přilétla, a proč právě D9ke mně,
byla z GAhoj na soboG/F#tu a G/Ebyla na ní G/F#otištěná GhitovkaG/F#G/EG/F#
Nejhezčí Gdárek nemusí přinést vždycky DDěda Mráz,D9
vletí k vám Emoknem něco, co by Alétat snad raději neměDlo,
někdo si vzpomněl, říkáte si, někdo na mě myslí,
nebo je to Emzas Djenom AšpáCs,
tak či Gtak, G/F#když přiletí G/Evlaštovka, G/F#hned je v domě Gveselo
Tak jsem Gsi pomalu G/F#slabikoval
G/Etu písničku, co G/F#přiletěla Gz G/EG/F#éteG/F#ru,
Gposlední rok jsem tolik G/F#skládal,
že moc G/Enechybělo, G/F#a složil bych i GG/F#G/EG/F#operu,
jen místo múzy mě častěji líbala můra,
ono D#maj7písní se dá složit D9fůra,
ale ne Gkaždá může leG/F#tět, i G/Ekdyž se G/F#vypustí správně GG/F#G/EG/F#po směru
K čemu to Cbylo, všechno to skládání,
když stejně nikdo nic nepochopil
a moje Amvlaštovky odlétly na jih,
a Gs těma, co Czůstaly, někdo topil,
jen jedna se vrátila, a já jsem čekal
jak blázen, a věřil, že platí,
že Amvšechno, co necháš, ať letí, Gjednou se Ck tobě určitě vrátí,
že Amvšechno, co necháš, ať Fletí, jednou se k Ctobě Gmožná Dmvrátí
A tak Gjsem pálil archív G/F#svých písniček,
to se roura styděla,
a když Gmi zbyl poslední G/F#papír,
hned jsem věděl co s ním udělám,
roh na D#maj7roh šlo to bez Dmproblémů,
jen jestli poletí, z toho měl jsem trochu trému,
to ví přece každý, že co letí, na tom se vydělá
X: GMávl jsem rukou G/F#z okna,
a ta G/Evlaštovka G/F#doopravdy GletělaG/F#,G/EG/F#
i když Gbralo ji to Gmaj7na stranu,
asi ji G6tížilo, Gmaj7že jaro Gnedělá