V bezvětří
Aneta Langerová
G C G C
na Gzimu si zamkli Cdům,
naposled Gkývli souseCdům,
i růže Gjsou ukryCtý bezlisGtýC
pak se Gschová do mraCků,
beznaděj, Gopak zázraCků,
svět se Gve dvou a v oběCtí líp pochoGpíC
EmJenže co se Dschová to se poztráCsus2cí,
Emproto jsou Dzámky otevíraCsus2cí
Emnoc je ukrývá, Dden už se nedívá, jak Csus2spí
a ráno jim odleGtí C
Ještě Gchvíli můžou Cspát,
tam kde se Gnechce nikdo Cptát,
kde není Gnutný říkat Cvíc, než GnicC
pak Gpřiloží do kamen,C
ruku Gv ruce půjdou venC,
svět ten Guž je nechyCtí v nebytíGC
EmJenže co se Dschová to se poztráCsus2cí,
Emproto jsou Dzámky otevíraCsus2cí
noc je Emukrývá, den už se Dnedívá,
slova Csus2spoutaná snění Dvetkaná,
chodí Empo špičkách
a den se Dnedívá, jak Csus2spí
protože Emz kopců se Djednou musí Csus2dolů
a každý Emdveře ty se Dmusí otevCsus2řít,
ty co Emnejsou a Dmaj, tak Csus2budou spolu
a Emvítr v sobě Dnosí bezvěCsus2tří
Noc je Emukrývá, den už se Dnedívá, jak Csus2spí
a Emvítr v sobě Dnosí bezvěCsus2tří
a Emvítr v sobě Dnosí bezvěCsus2tří