Soutěže
Pavel Čadek, Terezie Kovalová
ANa, na, na E F#mD
A D A E
F#m E A D
A D A
A Když psal se rok devětaEdevadesát
F#mdotáhla to se mnou taC#mdy Tereza
Dv soutěži malých vioAloncellistů
Daž ke sdílenému prvEnímu místu
A Máma mě proti němu Ehecovala
F#ma já jsem toužila být C#mdokonalá
Dněkteré věci se dost Adlouho léčí
Daž pak mi docházelo, Eže je lepší
F#mSouhra místo soutěže, Esoused místo soupeře
Di když vztahy jsou Hmněkdy „so, so“
F#msoucit místo souzení, Esoulad místo soužení
Dnejsmutnější jsou ti, co hrají jen tu Esvou
AVím to, že EnezvítěF#mzí ten, kdo chce Dporazit
Aa nikdy Dnemá Aklid, óEóó
F#mvždyť přece Ei v příběAzích největší Dfavorit
Ažije a Dnechá Ažít
A Když jsem pak zběhla z klání Emezi celly
F#mtak jsme se dvacet roků C#mneviděli
D já bral dál víru v sebe Aze soutěží
Dtvářil se, že mi na tom Enezáleží
A A teď nedávno bylo Edohodnuto
F#mže spolu vytvoříme C#mpíseň tuto
Do tom, že žádná trofej Anení pravá
Da že nám mnohem větší Esmysl dává
F#mSouhra místo soutěže, Esoused místo soupeře
Di když vztahy jsou Hmněkdy „so, so“
F#msoucit místo souzení, Esoulad místo soužení
Dnejsmutnější jsou
tI co hrají jen tu Esvou
F#mEDA H5 E
F#mEDA H5 E
AVím to, že EnezvítěF#mzí ten, kdo chce Dporazit
Aa nikdy Dnemá Aklid, óEóó
F#mvždyť přece Ei v příběAzích největší Dfavorit
Ažije a Dnechá Ažít
AVím to, že EnezvítěF#mzí ten, kdo chce Dporazit
Aa nikdy Dnemá Aklid, óEóó
F#mvždyť přece Ei v příběAzích největší Dfavorit
Ažije a Dnechá Ažít