Seděli jsme v zadní lavici
Pavel Dobeš
GC7D7GD7
GSeděli jsme v zadníC7 laviGci
GD7
Gzouhar seděl po méC7 praviGci
GG7
C7před Zouharem byla Běta
Gpřede mnou seděla KvětaE7
a A7já po zbývající D7Zouharově leviGci
GC7D7GD7
GZouhar od Alžběty C7opisoval zveseGla
GD7
Gzatímco mi Květa C7totéž dáti nikdy nechtěGla
GG7
C7útočil jsem na ni denně zas a znova
Gměla pro mne jenom E7pohrdlivá slova
A7takže třída celá D7skrze prsty na mne hleděGla
GD7
Chtěl bych mít Gpostavu jak orangutan
chtěl bych mít D7výbušnost jak propanbutan
chtěl bych mít D7svaly z ocele
aby mi D7hrály na těGleD7
chtěl bych mít Gvlastní D7letadGlo
a všechno, D7co by mne kdy napadlo
a kdyby D7smůla se do mne obula
A7tak aby to D7dobře dopadGlo
GC7D7GD7
O Gpěknou řadu roků C7posunul se v čase Gsvět
GD7
já Gučivo jsem hltal, až C7doktorem jsem stal se Gvěd
GG7
C7všechny svoje příjmy na knížku jsem dával
Gfiguru jsem trápil, s E7činkami jsem spával
až mi A7jednoho dne v poště D7na inzerát přišla odpoGvěď
GD7
GNěkolik dnů na to, C7byl jsem pozván na káGvu
GD7
Gobjektivně už vzato, C7nečekal jsem zábaGvu
GG7
C7prozradit chci nyní, byla to táž Květa
Gza kterou jsem seděl E7celá školní léta
A7brzy byla ruka, D7jak se říká, v rukáGvu
GD7
Postavu Gmá, jak orangutan
mírně D7vznětlivá, jak propanbutan
a když jsem D7pohlédl do její postele
smály se D7na mě čtyři děti veseGléD7
už ani Gnevím, co D7je to napadGlo
zvídaly D7jestlipak mám vlastní letadlo
teď zpívá D7po světě snad každá kytara
o tom, jak A7na body jsem D7přehrál ZouhaGra
padudy Gdudaduda C7paD7dam, Gtam
×
![chord]()