Seděli jsme v zadní lavici

Pavel Dobeš

G

C7

D7

G

D7

G

Seděli jsme v zadní

C7

lavi

G

ci

G

D7

G

zouhar seděl po mé

C7

pravi

G

ci

G

G7

C7

před Zouharem byla Běta

G

přede mnou seděla Květa

E7

a

A7

já po zbývající

D7

Zouharově levi

G

ci

G

C7

D7

G

D7

G

Zouhar od Alžběty

C7

opisoval zvese

G

la

G

D7

G

zatímco mi Květa

C7

totéž dáti nikdy nechtě

G

la

G

G7

C7

útočil jsem na ni denně zas a znova

G

měla pro mne jenom

E7

pohrdlivá slova

A7

takže třída celá

D7

skrze prsty na mne hledě

G

la

G

D7

Chtěl bych mít

G

postavu jak orangutan

chtěl bych mít

D7

výbušnost jak propanbutan

chtěl bych mít

D7

svaly z ocele

aby mi

D7

hrály na tě

G

le

D7

chtěl bych mít

G

vlastní

D7

letad

G

lo

a všechno,

D7

co by mne kdy napadlo

a kdyby

D7

smůla se do mne obula

A7

tak aby to

D7

dobře dopad

G

lo

G

C7

D7

G

D7

O

G

pěknou řadu roků

C7

posunul se v čase

G

svět

G

D7

já

G

učivo jsem hltal, až

C7

doktorem jsem stal se

G

věd

G

G7

C7

všechny svoje příjmy na knížku jsem dával

G

figuru jsem trápil, s

E7

činkami jsem spával

až mi

A7

jednoho dne v poště

D7

na inzerát přišla odpo

G

věď

G

D7

G

Několik dnů na to,

C7

byl jsem pozván na ká

G

vu

G

D7

G

objektivně už vzato,

C7

nečekal jsem zába

G

vu

G

G7

C7

prozradit chci nyní, byla to táž Květa

G

za kterou jsem seděl

E7

celá školní léta

A7

brzy byla ruka,

D7

jak se říká, v ruká

G

vu

G

D7

Postavu

G

má, jak orangutan

mírně

D7

vznětlivá, jak propanbutan

a když jsem

D7

pohlédl do její postele

smály se

D7

na mě čtyři děti vese

G

lé

D7

už ani

G

nevím, co

D7

je to napad

G

lo

zvídaly

D7

jestlipak mám vlastní letadlo

teď zpívá

D7

po světě snad každá kytara

o tom, jak

A7

na body jsem

D7

přehrál Zouha

G

ra

padudy

G

dudaduda

C7

pa

D7

dam,

G

tam

chord