F#m
Znavenej na dně a jako kůl sám
už v
F#m
koutě, kam dál, no řekněte kam
F#m
před sebou utíkat těžko se kamkoliv
C#7
dá
F#m
nejtěžší noci jsou pod střechou hvězd
když
Hm
domů se nechce, když se necháš svést
sám
F#m
sebou a cosi si namlou
C#7
váš a namluvit dáš
F#m
I
F#m
kámen se ustrne, ale musí mít proč
i
F#m
řeky proud obrátíš, když důvod je
i
F#m
sníh v slunci padá, když rozhodne na nebi B
C#7
ůh
jen
F#m
příčina následkem věci má být
a
Hm
vědomí, že není víc nežli žít
a že
F#m
život je jen na chvílí
C#7
půjčený milostný d
F#m
ar
Ne
F#m
hněv, nebo závist, ani jiné z těch slov
ani
F#m
touhy, co navíc chceš k životu mít
ani
F#m
láska, ta není důvodem odejít z
C#7
cest
Kdo
F#m
v poledním žáru hledá
F#m/A
hojivý stín
ať
Hm
vykřičí napřed řeku
Hm/D
svých vlastních vin
a pak
F#m
obrátí ke hvězdám
C#7
pokorně u dlaně
F#m
dlaň
A
F#m
poprosí mlčky, to kdekoliv jde
v
F#m
chrámech jen svádí to k divadlu vést
ať
F#m
poprosí člověka jménem, jménem pravdy a
C#7
svým
a ať
F#m
snese pokání po samý kraj
to
Hm
víra je svědomí ,svědomí ráj
a
F#m
nikdo není čistý, jen
C#7
někteří lidé snad
F#m
míň
Ne
F#m
hněv, nebo závist, ani jiné z těch slov
ani
F#m
touhy, co navíc chceš k životu mít
ani
F#m
láska, ta není důvodem odejít z
C#7
cest
Kdo
F#m
v poledním žáru hledá
F#m/A
hojivý stín
ať
Hm
vykřičí napřed řeku
Hm/D
svých vlastních vin
a pak
F#m
obrátí ke hvězdám
C#7
pokorně u dlaně dl
F#m
aň
