Osudová balada
Jamaron
1: Cesta je Hmdlouhá a nemá Dcenu se ptát kam Avede a kde Ekončí,
C#mpravda je drahá a kdo má šanci EHji znát, ten F#cestou se lží tančí
C#mmožná je štěstí, že osud EHnezměním, ale za F#šanci chci se rvát,
C#mtak zatnu pěsti, zatočím osudím, EHale nebudu F#se osudu ptát
Nebudu se Hmptát, nebudu se Dptát jestli Amám jít anebo Ezůstat stát
nebudu se ptát, nebudu se ptát koho držet se mám a koho mám se bát
nebudu se ptát, nebudu se ptát kolik měl bych vzít a kolik měl bych ti dát
nebudu se ptát, nebudu se ptát
2: Cesta je dlouhá a síly dochází, jenom vůle mě nutí jít,
snad není hloupá a snad jí dochází, že sny má ten, kdo se nebojí snít
cesta mi věstí, že směr už nezměním, můžu mít všechno, co si budu přát,
tak zatnu pěsti, zatočím osudím, ale rozhodně se nebudu ptát
3: Nestůj a běž, jen na tom záleží, jak naloží s časem, kterej ti byl dán
co v životě chceš, jen tobě náleží, ale tu cestu si zvolit musíš sám
a osud náš třímáme v dlaních,
a teď si splníme své tisícé přání
C#mr /o EHtón F#výš/
C#mNebudu EHse F#ptát
C#mnebudu EHse F#ptát
C#mteď už EHnebudu F#se ptát