Mé září
Pavel Bobek
G D G D
HmVe ztemnělých GpokoDjích a Adávných vzpomínHmkách
Ghoří svíčky z Ddětských let a Apadá zlatý Hmprach
Hma já slyším kroky Gna chodDbách a Aklíče ve dveHmřích
Gjak se otáDčí a jak navždy Azůstávají v Dnich
Gaž je stíny Emspojí Gse sluncem i v Emnás
léto Hmskončí a já tě Gpozvu Ddál,
mé Azáří, v pravý Hmčas
HmJednou zmizí GnapoDřád z těch Azdí jen nevím Hmkam,
Ga všechny ty, co Dměl jsem rád, zas Aněkde přivíHmtám
Hmuž dávno vlastně GnehleDdám ani Asvatý, ani jiný Hmgrál
a Gmožná jsem nikdy Dnehledal, jen Asi to nalháDvám
Gdívej, mraky Emplují Gse sluncem i v Emnás,
Hmvěř, i já se GpodvoDlím,
mé Azáří, v pravý Hmčas
GAž se stíny Emspojí Gse sluncem i v Emnás,
snad Hmpřenesou mě Gna křídDlech přes Anekonečnou Hmhráz
a Hmprávě tehdy GpřivíDtám své Azáří v pravý Hmčas