Mé září
Pavel Bobek
C G C G
EmVe ztemnělých CpokoGjích a Ddávných vzpomínEmkách
Choří svíčky z Gdětských let a Dpadá zlatý Emprach
Ema já slyším kroky Cna chodGbách a Dklíče ve dveEmřích
Cjak se otáGčí a jak navždy Dzůstávají v Gnich
Caž je stíny Amspojí Cse sluncem i v Amnás
léto Emskončí a já tě Cpozvu Gdál,
mé Dzáří, v pravý Emčas
EmJednou zmizí CnapoGřád z těch Dzdí jen nevím Emkam,
Ca všechny ty, co Gměl jsem rád, zas Dněkde přivíEmtám
Emuž dávno vlastně CnehleGdám ani Dsvatý, ani jiný Emgrál
a Cmožná jsem nikdy Gnehledal, jen Dsi to nalháGvám
Cdívej, mraky Amplují Cse sluncem i v Amnás,
Emvěř, i já se CpodvoGlím,
mé Dzáří, v pravý Emčas
CAž se stíny Amspojí Cse sluncem i v Amnás,
snad Empřenesou mě Cna křídGlech přes Dnekonečnou Emhráz
a Emprávě tehdy CpřivíGtám své Dzáří v pravý Emčas