Je jedno jaká byla
Barbora Poláková
Fm9Ebadd11Fm9Ebadd11
Fm9Zapomněla, že má křídla
a k Ebadd11čemu že to vlastně jsou
Fm9zapomněla, kde se snídá
že na Ebadd11stole leží toust
Fm9zapomněla, že má tátu
neví, Ebadd11kde teď s mámou vlastně jsou
je to tak Fm9dávno, co si byli blízko
někdy je Ebadd11těžký si vzpomenout
Viděla toho Dbadd9tolik, víc než měla
ani to neFm9bolí, všechno zapomněla
jenom Abrozpíjí
se Eb6dny
měsíce jak Dbadd9týden, rána má v noci
černé je Fm9bílé, dýchá vůbec do plic
tak nějak Abrozbíjí
se Eb6sny
Fm9Vždycky chtěla jiný jméno
a k Ebadd11čemu že ho vlastně má
přece Fm9růže pod jiným jménem
bude Ebadd11stejně voňavá
Fm9chtěla by si věřit víc
a svý Ebadd11strachy dobře znát
umět si Fm9vybrat, na jakou stranu
se jako Ebadd11první podívat
Viděla toho Dbadd9tolik, víc než měla
ani to neFm9bolí, všechno zapomněla
jenom Abrozpíjí
se Eb6dny
měsíce jak Dbadd9týden, rána má v noci
černé je Fm9bílé, dýchá vůbec do plic
tak nějak Abrozbíjí
se Eb6sny
Na všechno, co Dbadd9zbylo, co nebylo zlomené
až se k sobě Fm9vrátí, na všechno si vzpomene
bude Abcelá
noEb6vá
měsíc je zas Dbadd9měsíc, bílá je bílá
dýchá zase Fm9do plic, je jedno, jaká byla
AbEb6
Je jedno, jaká Fm9 byla
Fm9AbEb6
je jedno, jaká Dbadd9 byla