Imaginární hospoda
Slávek Janoušek
EmRok uplynul, a je zase Am7po pouti,
Hm7vracíme se domů Am7od Malinů,
Emčas hlídají teď k ránu už jen Am7kohouti
Hm7a my dvěstě metrů jdem snad Am7hodinu, hodinu, hodinDu
Am7Rozhlídnu se po měsícDi,
zda mraky jeho Gsvětlo nepropG/F#ustí, Emale kdepak,
Am7zamračeno, zataženo, Djen lampa na ulici Gsvítí,
svítí v EmÚstí, v Ústí Am7nad Orlicí Da Am7slabě mrholí,
všude už je Dzavříno
x: Hm7Ten rok, kluci, hergot kruci,
zase přines' kulovAm7ý,
ale příště, fakticky už příště,
Djen neslibuj, Olino
hele, Hm7tady tohle parkoviště,
zde přeci stála hospodAm7a, Frimlovi, FrimlovDi,
a Am7zde se čuralo, a tam se pivo Dtočilo,
v Hm7téhleté kaluži, tady stál věšák na kabAm7át,
sem ses posadil, tudy se Dchodilo
Hm7přeci, kluci, hergot kruci,
dnes ještě nepůjdem Am7spát,
Cmaj7zaparkujem? Se ví, že zaparkujem!
V Gimaginární Hm7hospodě hned jsme si sedli,
u Gimaginárního Hm7stolu půllitry jsme zvedli,
na imaginárních Am7židlích imaginDární řeči vedli
Am7po roce spolu, s pocitem, že jsme v pohodDě,
už Am7dávno ne
Další rok uplynul, moc o sobě nevíme,
jen to, že z mnohých plánů jsme slevili,
že je pár věcí, za které se stydíme,
každý na někoho něco ví,
jak jsme se změnili, změnili, změnili
Rozhlídnu se po měsíci,
jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,
zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,
svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí a slabě mrholí
V imaginární hospodě cítíme tu vadu,
u imaginárního stolu podepřenou bradu,
na imaginárních židlích v lokále vzadu
zpíváme spolu s pocitem, že jsme v pohodě,
píseň beze slov
Na na na
Rozhlídnu se po měsíci,
jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,
zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,
svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí, a nebo kdekoli