Dva přístavy
Komunál
CEm/H
AmF
CPřesto, že oči mám,Em/H nevidím
Ama máma s tátou říkaj,F jednou přijde štěstí Ctvý
a pak jsi stála ve dveEm/Hřích
Amřekla jsi jenom: „já Fvidím to, co ty“
CDva přístavy, dva majáEm/Hky
v rozbouřeným Ammoři, jen já a Fty
CDvě nahý těla v podkroEm/Hví
Amdoteky rukou svou Fkrásu hledají
Cpak mi šeptáš básně Em/Hsvý
Amděláš to vždycky, když se Fcítíš v bezpečí
CTak mě tu nenecháG/Hvej
prosím, nenechávej, Amlásko, nad Fpropastí stát
Cmáma mi říkala
G/Hže jednou pro mě přijde Amštěstí, že Fnemusím se bát
CEm/H
AmF
CLidi, co žijíEm/H bez temnoty
Amčasto vidíF míň, než my
Codcházíš, šeptáš: „krásně Em/Hspíš“
Am„vrátím se, lásko, Fnež se probudíš“
CTmu ruší náhlý bržděEm/Hní
Amnáraz a tichoF ukrutně zní
CTak mě tu nenecháG/Hvej
prosím, nenechávej, Amlásko, nad Fpropastí stát
Cmáma mi říkala
G/Hže jednou pro mě přijde Amštěstí, že Fnemusím se bát
CTak mě tu nenecháGvej
prosím nenecháAmvej, nad Fpropastí stát
Ctak mě tu nenecháGvej
prosím nenecháAmvej, jéFéC