Balada Československá

Ivo Jahelka

D

Já mám z Polska

G

dží

D

ny

F#m

spodky, botky z

A

Čí

D

ny

E

a z Hongkongu

A

digi,

C

tranzistorák z

G

Ri

D

gy

C

americký

G

des

D

ky,

C

jinak ale

D

žiju čes

G

ky

G

Sledoval jsem v každé chvilce

C

Rodáky a

D

odrodil

G

ce

G

politika, boj i láska,

C

těšil jsem se

D

na Vitás

G

ka

C

kterak nabyl

D

opět sílu,

G

viděl jsem všech

G#dim7

sto pět dílů

Am

a měl dojem

D

převeliký z

G

hrdinovy

D

symboliky

i

G

my ve stylu

C

zaje

G

tém

C

též kulháme

D

za svě

G

tem

G

Já jsem divák televizní

C

a otázka v

D

uších

G

mizí

G

kdo byl asi poslán k ďasu

C

za ty první

D

Sondy z Žďa

G

su

C

jak tam jeden

D

od lopaty

G

zapojil se

G#dim7

do debaty

Am

řek' to všechno

D

jednou větou:

G

že se schody

D

nezametou

G

byť by byly z

C

mramo

G

ru,

C

nikdy zdola

D

naho

G

ru

G

Nepřislíben devizově,

C

zato ale

D

myslím no

G

vě

G

když jdu kolem Živnobanky,

C

jak sehnat na

D

konto fran

G

ky

C

dovnitř vidím

D

chodit tamty,

G

co maj' v přízni

G#dim7

emigranty

Am

a mně zase

D

straší v hlavě

G

dovolená

D

na Šíravě

G

snad jen v této

C

cizi

G

ně

C

není Čech na

D

mizi

G

ně

G

Už vězňové v Boleslavi

C

na škodovky

D

brousí hla

G

vy

G

a já toužím v duše skrytu

C

taky po tom

D

Favori

G

tu

C

chce to žít jen

D

trochu skromně,

G

za deset let

G#dim7

je i pro mě

Am

našetřím pro

D

Mototechnu,

G

ať si hlady

D

proto zdechnu

G

vždyť v životní

C

úrov

G

ni prý

C

všichni jsme si

D

tu rov

G

ni

G

Ptáme se, jak byrokraty

C

přeškolit na

D

demokra

G

ty

G

nenaučíš jen tak, hopsa,

C

novým kouskům

D

starýho

G

psa

C

těžko cestu

D

razit novou

G

stejnou barvou

G#dim7

razítkovou

Am

na šest lidí

D

toho druhu

G

jeden dělník

D

u soustruhu

G

ten je sotva

C

uži

G

ví,

C

což se dneska

D

už i

G

ví

G

Já, patriot každým coulem,

C

hluboko jsem

D

smek' před Sou

G

lem

G

olympijský oheň hasnul

C

a já jenom

D

tiše žas

G

nul

C

podívejme

D

na Korejce,

G

nejedí jen

G#dim7

černá vejce

Am

červenat se

D

musím studem,

G

kde jsou oni,

D

kdy my budem?

G

televizi

C

vypí

G

nám prý

C

motivace

D

chybí

G

nám

Já s

G

diplomem šel z Karolína,

C

svět byl jako

D

trampolí

G

na

G

dopad měl však tvrdost mlatu v

C

podobě prv

D

ního pla

G

tu

C

a tak za štu

D

dija pykám,

G

směje se mi

G#dim7

Gejza Cikán

Am

byť ve škole

D

třikrát propad', za

G

mý dva platy

D

chodí kopat

G

já si říkám

C

potaj

G

mu: radši

C

hospodu si

D

pronaj

G

mu

G

Zas jdou na mě noční můry z

C

Domu byto

D

vé kultu

G

ry

G

od půlnoci bez námitek

C

ležím frontu

D

na náby

G

tek

C

díky našich

D

krámů spektru

G

zejtra jdu spát

G#dim7

před Elektru

Am

je to horší

D

každým rokem,

G

děda sedí

D

před Čedokem

G

skládám pochod

C

pohřeb

G

ní pro

C

náš průmysl

D

spotřeb

G

ní

K

G

čemu jsou nám hmotné statky,

C

když není čím

D

utřít zad

G

ky?

G

jsi-li každý správným Čechem,

C

ne papírem,

D

ale me

G

chem

v

C

kapse pětku, v

D

puse cleyku,

G

měl bysi z nás

G#dim7

radost, Švejku

Am

byť z lidových

D

průpovídek

G

říká se teď:

D

Hlavně klídek, klídek, klídek

G

práce už nás

C

nelá

G

ká,

C

za vzor máme

D

vekslá

G

ka

D

Česká hrdost

G

kde

D

je?

F#m

kam to všechno

A

spě

D

je?

z

E

vesela do

A

smutna, snad

C

nám to není

G

put

D

na

a

C

tak se aspoň

G

směj

D

me,

C

dobrou vůli

D

spolu měj

G

me

D

G

chord