Dnes v
D
noci jsem ze spaní křičela tvoje jméno
já
Hm7
vím, že nejsi rád, ale nejde zapomenout
jak
G
při každém slově přivíráš víčka
prosím,
Asus4
vyslyš moji zpověď, už jsme starý na psaníčka
Jsem
D
bytost z vodních par, živa jenom z Tvého dechu
já
Hm7
vím, že nejsi rád a že je ti to k vzteku
chci Ti
G
všechno říct a pak se někam schovat
třeba
Asus4
pochopíš, jak je těžké nemilovat
Zase
D
zrychlil se mi dech jak maratónským běžcům
co je to
Hm7
za příběh bez lásky, bez milenců?
Nemáš
G
slov, patrně všechna patří jiným
prosím,
Asus4
proměň je s nimi ve sny, v gesta i v činy
A já tu
D
zůstanu, ztracené malířské plátno
třeba se
Hm7
vrátíš a já zas nechám se napnout
prosím,
G
maluj mě, tvoř k obrazu svému
nech mě
Asus4
shořet, už nikdy o nás nemluv
Až splynu
D
se vzduchem, nechám rozplakat nebe
budu
Hm7
vším tím, co lidi k propasti svede
budu
G
krysařovou flétnou a ozvěna v Tvé duši
pak
Asus4
ptáci tiše vzlétnou, by nedali tušit
Že se
D
nebe nakloní a zatřese světem
tvé
Hm7
černé svědomí poprvé promluví k obětem
G
nerovných bojů Tvé sebestředné války
sr
Asus4
dečních nepokojů, cos' pozoroval z dálky
