Bílá paní

Aleš Brichta

Hm

E

G

D

F#

Hm

Em

F#m

Hm

E

G

D

F#

Hm

Em

F#m

Hm

Dívka

E

bledá ze starého

G

hradu

D

F#

Hm

co vychází

Em

nocí

F#m

na cimbuří

Hm

pokoj

E

hledá a nena

G

cház

D

í

F#

Hm

její

Em

závoj zavlaje

F#m

na věži

Hm

záhadnou svou

E

mocí čelo

G

chmuř

D

í

F#

Hm

bílý

Em

závoj mi

F#m

nezamrazí

Kdo chce

Hm

znát bílou

F#m

paní přeru

A

ší noční

E

spaní

kdo má

Hm

rád bílou

F#m

paní, ten

E

vytuší

E5

F#m

smutek jejích nočních procházek po rozpadlých

E

zdích

E5

F#m

smutek vynucených vycházek po zaprášených

G

sí

F#

ních

Hm

Měsíc

E

bledý velikou má

G

vadu

D

F#

Hm

svitem ne

Em

zahřeje, jenom

F#m

chladí

Hm

smutně

E

hledí bez ú

G

směvu

D

F#

Hm

ozvěna

Em

kroků utichne v

F#m

protěži

Hm

a vítr

E

nezavěje, nepo

G

hlad

D

í

F#

Hm

drsnost

Em

roků bez pro

F#m

dlevy

Kdo chce

Hm

znát bílou

F#m

paní přeru

A

ší noční

E

spaní

kdo má

Hm

rád bílou

F#m

paní, ten

E

vytuší

E5

F#m

smutek jejích nočních procházek po rozpadlých

E

zdích

E5

F#m

smutek vynucených vycházek po zaprášených

G

sí

F#

ních

Když pak

F#m

stojíš

E

v mým

F#m

zákoutí

s pohledem

E

do kraje z gotického okna

tak

F#m

málem

E

tě to

F#m

zarmoutí

že vítr vlasy

E

rozevlaje u gotického okna

F#m

tvůj smích ji probudí z denního

E

spánku

neviditelná

E

pro nás

F#m

její dech nás zastudí zachvěním

E

vánku

neviditelná

E

pro nás

vždyť

F#m

nechce být duchem

E

,

F#m

nechce být sama

E

F#m

nechce být smutná

E

, tak

F#m

moc ji to schá

E

zí

z

F#m

krve a citů

Má

Hm

lásko,

F#m

nesmíš být bílou

A

pan

E

í

Hm

lásko,

F#m

nesmíš být bílou

A

pan

E

í

má

Hm

lásko,

F#m

nesmíš být bílou

A

pan

E

í

Hm

lásko,

F#m

nesmíš být bílou

A

pan

E

í

bílou

A

pan

E

í, bílou

A

pan

E

í

bílou

A

pan

E

í, bílou

A

pan

E

í

F#m

chord