Moje
D
střevíčky jsou jako ze zlata
když je mám, připadám si hrozně
A7
bohatá
ty si vezmu jen v onen slavný den
až si sednem do kočáru ty a
D
já
Moje
D
bílé šaty celé z hedvábí
ty naráz všechny lidi kolem
A7
přivábí
budou v onen den zářit tobě jen
až si sednem do kočáru ty a
D
já
D
Ach, jsou samé zlato,
Em
ach, ty stojí za to
A7
zlaté střevíčky na nohou, ty
D
tolik krásné jsou
jak se pěkně třpytí,
Em
jak se zlatem svítí
A7
když ty střevíčky pěkně jdou tou
D
zlatou
A7
uli
D
čkou
A7
Na své
D
staré banjo nemám vůbec čas
je to dávno, co ztratilo svůj
A7
zlatý hlas
v onen slavný den bude nalezen
až si sednem do kočáru ty a
D
já
Moje
D
sestra Luce a mladší bratr Ben
budou krásní v těch černých šatech
A7
v onen den
ale nejvíce zlaté střevíce
až si sednem do kočáru ty a
D
já
D
Ach, jsou samé zlato,
Em
ach, ty stojí za to
A7
zlaté střevíčky na nohou, ty
D
tolik krásné jsou
jak se pěkně třpytí,
Em
jak se zlatem svítí
A7
když ty střevíčky pěkně jdou tou
D
zlatou
A7
uli
D
čkou
A7
Potom
D
řeknu: "Sbohem, děti, musím jít
odcházím tam, kde věčně září
A7
slunce svit."
sen je vyplněn, přišel onen den
kdy si sednem do kočáru ty a
D
já
Všichni
D
lidé budou mi hned závidět
zlaté střevíčky i zlatých
A7
šestnáct let
budu bohatá, celá ze zlata
až si sednem do kočáru ty a
D
já
D
Ach, jsou samé zlato,
Em
ach, ty stojí za to
A7
zlaté střevíčky na nohou, ty
D
tolik krásné jsou
jak se pěkně třpytí,
Em
jak se zlatem svítí
A7
když ty střevíčky pěkně jdou tou
D
zlatou
A7
uli
D
čkou
A7
jak se pěkně třpytí,
Em
jak se zlatem svítí
A7
když ty střevíčky pěkně jdou tou
D
zlatou
A7
uli
D
čkou